Obsah vašeho košíku
Váš košík je prázdný.
Váš košík je prázdný.
Analogie s princeznami ale není zcela mimo. Když stříháme živý plot, můžeme si představit, že máme před sebou křehkou dívku, jíž zkracujeme neposedné kadeře. Živý plot je tvořený rostlinami, které dobře snáší řez. Také by měly být otužilé a odolné vůči škůdcům a chorobám. Přesto bychom neměli řezat do hloubky, abychom tento krásný živý organismus nepoškodili. Nemluvě o tom, že živý plot v některých měsících slouží ptákům, kteří si zde staví hnízda. Načasování stříhání živého plotu z tújí, dřišťálu či ibišku proto musíme adekvátně plánovat.
Někdy je přece jen zapotřebí dělat méně šetrné zásahy do živého plotu. Třeba když už je vysoký, je řídký a větve trčí na všechny strany. V takovém okamžiku je třeba dělat takzvaný zmlazovací řez. Ideální dobou pro něj je zima, tedy listopad až únor. Rostlina je v té době ve stavu vegetačního klidu. Nepřijímá živiny, nehltá plnými doušky sluneční světlo a kyslík. V takovou chvíli je možné ji výrazně stříhat.
Pak přijde jaro a rostlina se znovu otevírá světu. Z tepla a světla je tak nadšená, že zahájí divoký růst. Je proto třeba provést řez upravovací. Stříhání živého plotu z tújí, zimostrázu, brslenu či jalovce provádíme na konci května nebo v červnu, kdy růst ustává. Totéž platí i pro stříhání živého plotu z habru, ptačího zobu či buku, tedy opadavých dřevin. Rozdíl je v tom, že takový živý plot navíc stříháme i na podzim, takže podruhé.
Zahradní nářadí způsobujeme charakteru živého plotu. Jít na drobné větvičky a květy meruzalky křovinořezem je „overkill“ - doslova. Naopak s kapesním nožíkem či klasickými nůžkami si budete připadat jako Don Quijote v souboji s větrným mlýnem.
Pořiďte kvalitní zahradnické nůžky pro zastřihávání malých výhonků. Pokud už živý plot narostl do výšky, vyzkoušejte teleskopické nůžky. Nejlepší způsob, jak stříhat živý plot se silnými větvemi, je pomocí motorových, elektrických či akumulátorových nůžek. Při pořizování vhodného nástroje si všimněte přítomnosti nástavců. Hodí se také sběrač odřezků.
Další užitečné pomůcky pro střih živého plotu jsou pracovní rukavice a chránič očí. Místo trička oblékněte pracovní košili a montérky. Odřezané části sbírejte do kýble, nebo je rovnou házejte do kolečka.
V zámeckých zahradách obdivujeme pravidelný tvar živého plotu. Pravdou však je, že to nikdy není perfektní kvádr. Spodní základna je vždy širší, tak aby i nejspodnější část plotu získala dostatečný přísun světla. Podle toho musí pracovat i zahradník, který vede střih šikmo. Nůžkami tedy po povrchu živého plotu opisujete tvar písmene A.
A jak na samotné stříhání? Začíná se vždy úpravou výšky plotu. Zahradník musí mít jasno v tom, do jaké výšky chce plot upravit. Chcete-li si pohlídat symetrii plotu po celé délce, uvažte na oba krajní konce plotu provázek.
Vždy stříhejte ostrými nástroji! Zanedbaný živý plot vypadá tak, že je nejen nepravidelný či nepřerušovaný, ale často také rezavý. To je výsledek použití tupých zahradnických nůžek.
Túje. Túje je jednou z nejoblíbenějších dřevin. Je stálozelená a naroste průměrně 20-40 cm ročně. Má ráda lehkou až středně lehkou a vlhkou půdu a dobře snáší mráz.
Tisu vyhovují stinná až polostinná stanoviště. Na typu půdy mu až tak nezáleží, stačí, když není moc zasolená. Neměl by tedy stát vedle chodníku, který je v zimě zasypávaný. Jinak může tis stát i u domu ve městě, protože mu nevadí smog a prach.
Dřišťál můžete použít na zahrádce vaší chaty či chalupy, kam jezdíte jen ojediněle. Nevyžaduje přílišnou péči, navíc dobře snáší sucho. A vyroste i na půdě chudé na živiny.
Habr je dobře tvarovatelný a robustní, pro zahrádkáře je to tedy populární volba. Je nutné pamatovat na to, kdy stříhat živý plot z habru. Nejdříve řežeme koncem června, druhý řez pak provádíme na podzim.
Smrk vytváří hustý porost, takže pozemek ochrání před poryvy větru. O to fyzicky náročnější je střih živého plotu z tohoto jehličnanu. Oblíbenými typy půd jsou písčité hlinité a hlinité.
Meruzalka upřednostňuje dobře propustnou půdu, stát může na sluníčku i ve stínu.