Pusťte děti do kuchyně: proč vařit s dětmi a kterým receptem začít?

Jak jsme naznačili v úvodu, děti se učí nápodobou. Čím menší jsou, tím více se řídí autentičností rodiče (kterou může skrývat před světem i před sebou samým). Protože jídlo k životu patří a milovaný rodič tráví v kuchyni překvapivě dost času, přesouvá se tam obvykle i batole a odsouvá se až v pubertálním věku…

Zatímco zpočátku stačí hrnec a vařečka na zemi, případně hrabošení v zásuvkách (není od věci dát na ty nebezpečné pojistku), nastane chvíle, kdy se dítě bude chtít připojit „opravdově“. Obvykle ho dětská verze kuchyňky neuspokojí…

Vaření? Vzdělávání i podpora motoriky

Zatímco ve škole dítě sedí a většinu informací má za úkol vstřebat pasivně, domácí kuchyně nabízí mnohem víc…

1. Kuchyňské činnosti podporují jemnou motoriku – nechte dítě třeba přebrat čočku nebo míchat omáčku.
2. Posilujete dětské sebevědomí a učíte dítě samostatnosti.
3. Dopřejete dítěti možnost ochutnat různé kombinace potravin.
4. Prohlubujete dětskou fantazii – někdy je dobré si jeho návrh vyslechnout a třeba i zkusit.
5. Starší děti potrénují matematiku – takové vážení a odměřování není hračka.
6. Prvňáčci potrénují čtení, školkové děti mohou poznávat potraviny, určovat jejich barvu a též zvládat jednodušší počty.
7. Nechybí podpora logického myšlení a myšlení v souvislostech. Když – tak…
8. Dítě se naučí, co všechno může uvařit, i když doma zdánlivě není nic k jídlu.

 

Kde může dítě pomoci?

„To ještě nemůžeš,“ je věta, která v dítěti zpravidla zabije ochotu objevovat kuchyňská kouzla. Bezpečnost je samozřejmě na prvním místě, ale rizika lze minimalizovat. Jak? Aby dítě neuklouzlo, dejte mu bačkory. Pokud nedosáhne na linku, pořiďte stupátko nebo schůdky (pokud tam dáváte židli, vždy opěradlem k lince). Buďte důslední v tom, aby s ničím neběhalo. Ostrý nůž nemusí být překážkou, pokud dítku ukážete, jak na to a hlavně proč. Vězte, že ublížit si jde i obyčejným jídelním… Někdy pomůže, když vám dítě ukazuje, kde krájet, nebo vás drží za ruku = pomáhá. Pokud dítě chce mýt nádobí, pak mu v ideálním případě napusťte dřez a nechte dítě mýt (kuchyň vytřete později). Jestliže má vaše dřezová baterie i spršku, nastavte teplotu vody a nechte ho nádobí poté i opláchnout.

 

Dítě v bytě: na co si dát pozor

Nejen při vaření bychom však měli dodržovat několik pravidel, která výrazně sníží riziko nepříjemných zranění.

1. Nenechávejte nic blízko okraje linky (dětská ručička je šmátravá).
2. Dříve než budete přenášet horké jídlo, se rozhlédněte, kde dítě je.
3. Elektrika a voda jsou nebezpečná kombinace, elektrické spotřebiče mějte tedy vždy vytažené ze zásuvky, pokud se zrovna nepoužívají.
4. Ostré předměty (zejména mixér, ale i kráječe) mějte mimo dosah.
5. Pozor na ubrusy i zavěšené utěrky – dítě rádo chytne a tahá.
6. V přístupu k troubě buďte nekompromisní – pořiďte pojistku, aby ji dítě nemohlo otevřít.

 

Rodičovská výzva

Zatímco děti zpravidla přistupují k vaření s nadšením, rodičům nejednou tuhnou svaly za krkem. Přeci jen je kuchyň plná „nebezpečných“ věcí. Je třeba si uvědomit, že ani život není procházka růžovou zahradou, ale spíš tanec mezi různými výzvami. Čemu byste se jako rodiče měli rozhodně vyhnout, jsou věty typu: „Nech to, já si to raději udělám sám.“ „Dávej pozor, podívej, ta mouka je teď všude…“ Zapomeňte také na to, že vám vaření s dětmi bude odsýpat, jako když vaříte sami. Nebude. Opět si odpusťte dospělou netrpělivost: „Tak teď už to dodělám já.“ Pro dítě to je spíš zpráva, že není dost dobré vám pomáhat (a to navzdory faktu, že to tak nemyslíte). Také se připravte na větší nepořádek, včetně výrazně většího množství vytahaného nádobí.

 

Stojí to za to

Žádný učený z nebe nespadl, a pokud chcete v dítěti vybudovat zdravý vztah k jídlu, k podpoře ostatních a ochotě zkoušet nové věci, je pomoc v kuchyni více než žádoucí. Dítě také pochopí, že oběd se neudělá sám, ale vyžaduje to spoustu malých krůčků, z nichž některé vlastně vůbec nejsou vidět, ale bez nichž by to nebylo ono. Vaření také není jen příprava jídla, ale i následné mytí nádobí. A podobné radosti. Každopádně, když dítěti poskytnete prostor se učit, když má chuť (i když vám se to nemusí zrovna hodit), vězte, že se vám to mnohonásobně vrátí. A hlavně zjistíte, kolik vzájemnosti a blízkosti zažijete. Tento čas mnozí rodiče srovnávají s uspáváním. I atmosféra společného vaření totiž nabízí prostor k povídání si a sdělování zážitků.

Jakým receptem začít? Toust nebo zeleninová polévka

Nejjednodušším vařením je příprava toustů. Pokud máte toustovač, nechte dítě naplnit toust tím, co mu chutná, a pak mu ukažte, jak se spouští toustovač. Krokem dvě je například zeleninová polévka.

Pro 2 porce potřebujete: 2 střední mrkve, 1 petržel (případně pastinák), menší cibuli a 3 stroužky česneku, lžičku másla, celý pepř a nové koření (ca 5 ks), špetku soli a vajíčko.

Postup: Očistěte mrkev a petržel, nakrájejte je na kostičky. V hrnci rozpusťte máslo a vhoďte zeleninu. Po chvíli přelijte ca 0,5 litrem vody. Vhoďte oloupanou (celou) cibuli, stroužky česneku (můžete podélně přepůlit), okořeňte a nechte ca 15–20 min povařit pod pokličkou na střední výkon. Vajíčko rozklepněte do misky a vidličkou rozšlehejte. Jakmile je mrkev a petržel měkká, vhoďte do horké polévky vajíčko. Podávejte.