Obsah vašeho košíku
Váš košík je prázdný.
Váš košík je prázdný.
A když se do toho pustíte, zjistíte nakonec, že to není nic hrozného. Není nutné zrýt celou zahradu, chce to zapracovat na některých vybraných místech. Navíc je to ten typ práce, který přináší psychický odpočinek, posílí vaše svaly a prospěje i srdci.
Řekněme si proto, proč a jak zrýt zahradu, kdy ji zrýt a jaké nářadí použít.
Rytí zahrady na podzim je prospěšné z několika důvodů:
Dejme částečně odpůrcům rytí za pravdu – jsou typy půd, pro které rytí není nutné nebo je dokonce kontraproduktivní. Řeč je o lehkých písčitých půdách, které mají dobrou drenáž a strukturu, rytí by je mohlo připravit o již tak nízký obsah organických látek. Pro takové typy půd je vhodnější použít rycí vidle než rýč – o rycích vidlích ještě bude řeč.
Pokud je u vás svažitý terén, rovněž si rytí rozmyslete – zvýšíte riziko smyvu půdy a ztrátu živin.
Rytí půdy je naopak dobré pro půdy jílovité a těžké hlinité, kde zahrádkář stojí o zlepšení jejich struktury a provzdušnění.
Ideální dobou na rytí zahrady je pozdní podzim. Je to příhodný čas, protože v té době už máte většinu prací na zahradě uzavřenou. Nevadí, že se do toho pustíte až v půlce listopadu, stačí jen vybrat den, kdy je ještě nad nulou, svítí sluníčko a půda není rozbahněná, takže se nelepí na boty a rýč.
A na jaké záhony se konkrétně zaměřit? Na ty, na kterých chcete na příští rok pěstovat rajčata, papriky, okurky, dýně, zelí, patisony nebo kapustu – tedy zeleninu náročnou na živiny. Pokud na záhonku pěstujete okopaniny nebo kořenovou zeleninu, zde rýt nemusíte.
Konečně se dostáváme k samotnému způsobu, jak rýt zahradu. Použijte takzvaný postup rytí nadvakrát. U prvního řádku sejměte vrchní vrstvu půdy a odložte ji stranou. Spodní vrstvu důkladně prokypřete a do rýhy přidávejte v rozumném množství hnojivo. Navrch nakonec přidejte vrchní vrstvu, ovšem tu z následujícího řádku. U druhého řádku tedy postupujete tak, že jen prokypříte a překryjete horní vrstvou z třetího řádku.
Stranou uloženou vrstvu prvního řádku použijete až na závěr na překrytí posledního řádku.
Ideální hloubka rytí je na výšku jednoho rýče, takže zhruba 25 centimetrů. To pro provzdušnění půdy a vyrýpání kořenů plevelů stačí.
Pro rytí zahrady samozřejmě potřebujete rýč. Měl by být hlavně dlouhý tak, aby se vám s ním pohodlně pracovalo – násada by tedy měla dosahovat do výšky pasu. Rýč by měl být lehký a z dobrého materiálu. Doporučujeme celokovový rýč nebo rýč s ocelovou čepelí a násadou ze skleněného vlákna. Podle typu půdy na vaší zahradě vyberte rýč s vhodným tvarem čepele. Pokud chcete vědět více podrobností, odkazujeme na náš starší článek Jak vybrat rýč.
Avšak máte k dispozici i jiné nástroje. Třeba rycí vidle. Při práci s nimi nepřevracíte půdu, i tak ale účinně odstraníte plevel a můžete do půdy dostat i potřebnou výživu. Vidle jsou vhodné pro půdy bohaté na humus nebo lehčí písčité půdy, případně pro kamenité půdy.
Už jsme zmínili, že při rytí zapracováváte kompost nebo hnojivo. Anebo také mulč, tedy posečenou trávu nebo spadané listí, které jste si v předchozím období na zahradě úhledně uhrabali.
Jak velké množství hnojiva použít? To záleží na tom, co hodláte pěstovat. V obchodě, kde kupujete semena, vám poradí, kolik živin která zelenina potřebuje.
Zlaté pravidlo říká, že na 1 m2 záhonu stačí 1 až 2 kg hnojiva. Volte hnojivo s obsahem fosforu nebo draslíku, dusíku naopak musí být v hnojivu co nejméně.
Po zrytí nechte záhony ladem. Díky tomu se půda zregeneruje a vstřebá živiny. Velké kusy zeminy vcelku v půdě během zimy promrznou, takže se rozbije jejich struktura. Na jaře pak záhony snadněji upravíte hráběmi.