Obsah vašeho košíku
Váš košík je prázdný.
Váš košík je prázdný.
V prvé řadě je třeba si uvědomit „proti čemu“ stojíme. Specifické podmínky koupelny dokážou zamávat s mnoha materiály. Z tohoto důvodu je prvním krokem vždy volba takového nábytku, který je určený do koupelnového prostředí. Je potřeba, aby odolal nejen všudypřítomné vlhkosti, ale také střídání teplot a přímému kontaktu s vodou, nečistotami, chemikáliemi (mezi ty se řadí i kosmetika nebo složení lidské pokožky).
Nejčastějším materiálem, který se využívá pro koupelnový nábytek, je určitá varianta lamina, tedy dřevotřísková deska polepená dekoračním laminovacím papírem zalitým melaninovou pryskyřicí. Je oblíbený nejen pro relativně vysokou výdrž, ale také variabilitu týkající se dekorů. Tento materiál má řadu výhod. Hlavními z nich jsou rozhodně pořizovací cena, snadná údržba i opravitelnost. Drobné škrábance jednoduše a levně opravíte voskem. Stačí jen „stará“ žehlička a zmíněný vosk, který na poškozené místo nanesete rozpálenou špičkou žehličky. Nadbytečný materiál snadno odříznete ostrým nožem.
Pro běžnou údržbu a očistu lamino koupelnových skříněk stačí saponát a jemný hadřík nebo barevná část (jemnější) houbičky. Pokud se objeví zaschlé nečistoty, nechte saponát chvíli působit a setřete až následně. Snažte se nábytek udržovat v suchu. Důležitá je v tomto případě pravidelnost. Zejména světlejší materiály mají totiž tendenci zažloutnout. Pak je třeba se ptát, jak vyčistit zažloutlý nábytek? V případě lamina může být odpovědí jedlá soda s pár kapkami citrónu. Společně s vodou vytvořte pastu, kterou na povrchy nanesete a necháte 15 minut působit.
Poté vlhkým jemným hadříkem setřete. Pokud je třeba, proceduru zopakujte. Skvěle působí i v případě vodního kamene nebo zaschlých nečistot.
Pokud chcete trošku silnější prostředek na to, jak vyčistit zažloutlé dveře, pak sáhněte po běžném octu, který v poměru 1:3 (1 díl octa, tři vody) namícháte do rozprašovače. Naneste na povrchy a poté hadříkem z mikrovlákna setřete. Na závěr můžete setřít jen vodou, aby v koupelně nezůstal pach octa.
Speciální kategorií nábytku je ten lakovaný. Dodává místnosti šmrnc a punc exkluzivity. Opticky také zvětšuje prostor. Jeho velkou výhodou je vysoká odolnost vůči vlhkosti i střídání teplot. Úskalím může být, že nevhodným čištěním nebo používám může dojít k drobným rankám na povrchu, čímž se zvyšuje usazování nečistot, mikroorganismů a též to negativně ovlivňuje vzhled. Koupelnový nábytek ve vysokém lesku pak čelí ještě nebezpečí otisků prstů, které jsou zde nepříjemně vidět. Dobrou zprávou je, že existují varianty lakovaného nábytku, které jsou speciálními technologiemi chráněny i v tomto směru. Otázkou však zůstává, jak vyčistit lakovaný nábytek?
U lakovaného nábytku je třeba pečlivě zvážit „složení“ čistícího prostředku. Chemikálie totiž mohou svrchní vrstvy poškodit. Vyhnout byste se měli zejména těm, které obsahují vosky, alkohol, ředidla a oxidační či bělící látky. Na běžné nečistoty stačí jemný hadřík namočit do vlažné vody s pár kapkami citronové šťávy nebo jemného mýdla, krouživými pohyby povrchy očistit a následně utřít do sucha. Pro odolnější nečistoty a zvýšení lesku můžete využít „babské“ rady. Pro tmavý nábytek se využívalo vychlazeného černého čaje, pro ten světlý se sahalo po mléku. Poměry byly vždy 1 díl vody a 1 díl čaje/mléka. Jistotou jsou pak ekologické přípravky se zaměřením na lesklé povrchy.
Koupelnový nábytek může být vyroben také ze dřeva. Na první pohled se může zdát, že dřevo a voda spolu příliš nesouzní, ale pokud zvolíte opravdu koupelnový nábytek, nemusíte mít strach, že by se rychle poškodil. I zde je však důležitá pravidelná péče. Pro běžnou péči opět postačí vlhká voda s trochou saponátu a hadřík z mikrovlákna. Případné „rýhy“ a ranky snadno odstraníte bílou vazelínou. Pokud je nábytek už trošku bez lesku, ošetřete ho hadříkem (nebo kuchyňskou papírovou utěrkou) lehce namočeným v olivovém oleji. Vrstva musí být opravdu tenká!