Dokonalý trávník? Pomůže k němu vertikutace

Jarní zahradní detox

Stejně jako lidský organismus na jaře touží po pročištění neboli detoxikaci, i naše zahrada se těší, až se jí trochu pověnujeme a zbavíme ji nečistot a nánosů. Zatímco sesbírat listí, popadané větve či zatoulané zbytky plodů je samozřejmostí, hlubší zahradní zásahy už tak zřejmé být nemusí. Přesto jsou často tím, co naši zahradu zdokonalí. Mezi zásadní aktivity na jaře, případně na podzim, patří vertikutace (odstranění plsti a provzdušnění vrchní vegetační vrstvy trávníku) a aerifikace (provzdušnění trávníku speciálními hroty).

Vertikutace: hustý, zelený, zdravý trávník

Vertikutace trávníku je revitalizační proces, jehož cílem je zajistit lepší přístup živin, vláhy, slunce a vzduchu ke kořenům trávníků. Vertikutace trávníku taktéž odstraní vše, co do zdravého travního porostu nepatří, a to na relativně dlouhou dobu. Důležitým efektem vertikutace je také aktivace odnožování travních kořenů. Vertikutace se obvykle provádí do hloubky 2-4 mm. Pokud svému trávníku tuto službu poskytnete, získáte zdravý, sytě zelený, hustý trávník.

Jak provádět vertikutaci

Vertikutace se obvykle provádí dvakrát ročně – na jaře (březen/duben), kdy trávník začíná růst, a na podzim (září/říjen), a to speciálním strojem – vertikutátorem. Na první pohled může připomínat běžnou sekačku. Na rozdíl od ní však místo žacího stroje ukrývá soustavu speciálních nožů a pružin, který trávník provzdušňují, odlehčují a pomáhají sem přivést živiny a vláhu. Vertikutace se doporučuje provádět jedním směrem a poté ještě jednou projet zahradu křížem. Před samotnou vertikutací je vhodné trávu posekat a nechat den/dva proschnout. Pokud po vertikutaci někde zůstávají „holá“ místa (protože zde místo trávníku byl například mech), dosejte příslušné místo vhodnou travní směsí. Na závěr se doporučuje takto ošetřený trávník pohnojit a dostatečně zalít.

Kdy vertikutaci nedělat

Častou otázkou je, zda je možné, aby proběhla vertikutace za mokra, nebo zda je vhodné věnovat se vertikutaci v létě. V obou případech je zde riziko poškození travní plochy. Vertikutace by se neměla provádět v letních vedrech nebo při intenzivním slunečním svitu, protože by se trávník mohl vysušit. Stejně tak by se k ní nemělo přistupovat za mokra, kdy by se u silně podmáčeného porostu mohl narušit kořenový systém. Dalším rizikovým faktorem je vysušená nebo promrzlá půda. V takovém případě může dojít i k poškození stroje. Pokud máte pocit, že váš trávník touží po vertikutaci i během roku (například je zde velký výskyt mechu), můžete jej pouze „vyčesat“ vertikutátorem osazeným válcem s pružinkami, nikoli noži.

Kdy provzdušnit trávník

Další z cest, jak trávníku poskytnout „něco navíc“, je vsadit na provzdušnění neboli hloubkovou aerifikaci. Ta se obvykle provádí jedenkrát za rok, v případě velmi udusané, ztuhlé zeminy výjimečně dvakrát. I v případě aerifikace je hlavním cílem regenerace travního porostu, přivedení vzduchu, vody a živin do hlubších vrstev. Na rozdíl od vertikutace se toto provzdušnění provádí do hloubky 5–8 cm. Po aerifikaci se doporučuje provést pískování, jež zlepšuje kvalitu půdního profilu trávníku.